Když je potřeba psát silnější než chuť hrát na schovávanou...

Černobílý ještě nemusí být binární

25. května 2015 v 17:06 | Uraluska |  Články na pár slov
Sepsáno na Téma týdne Černobílý svět

Huh, přemýšlím, kolik čtenářů jsem si odradila použitím toho pro leckoho tajuplného či děsivého slovíčka. Ale příliš se pohybuji mezi ajťáky a mé vyjadřování dávno pochytilo nádech ajťáčtiny.

Kdysi mě trochu vyvedl z míry nějaký grafický editor. Chtěla jsem klasickou fotku z digitálního foťáku převést na černobílou, ale v efektech nic jako Černobílý nebylo. Pak jsem to, co jsem hledala, našla pod heslem Odstíny šedi. Tomu, co jsem chtěla, to vlastně bylo mnohem blíž.

Svět z černobílých fotografií nebo černobílých filmů bychom asi klidně mohli za černobílý označit také. Ale v takovém světě přeci nejsou jen dvě barvy. Je v něm spousta té šedé, je v něm světlo a stín, jsou v něm ostré hrany i plynulé přechody.

A přesto označením černobílý většinou myslíme dvě jasně oddělené možnosti. Když nabádáme lidi, ať svět nevidí tak černobíle, neznamená to typicky, aby si začali všímat barev, ale aby uznali nějaké možnosti mezi dvěma extrémy. Aby z toho, že je něco černé, neusuzovali hned, že je to bílé, ale třeba tmavě šedé.

O kolik snazší by to všechno bylo, kdybychom se nemuseli k nečernobílému vidění světa nabádat. Kdyby každý uvažoval i druhou stranu mince, a taky možnost, že mince dopadne na hranu, nebo že po dopadu ještě znovu spadne, bude padat dál a nakonec třeba dopadne s jiným symbolem. Kdyby to každý bral tak, že věci jsou dobré i špatné zároveň, že můžou být v něčem dobré, v něčemu špatné.

Nebo by to všechno bylo mnohem těžší? Takových možností navíc, tolik myšlenek k rozvedení, a času stále stejně. Mohli bychom toho dělat stále stejně, kdybychom o všem víc přemýšleli? A byly by ty úvahy tak cenné, aby stály za zahození části jiné práce?

Ony ani myšlenky o černobílém světě nejsou černobílé, tamhle prosvítá světlo a tady je temné zákoutí…
 


Komentáře

1 Karol Karol | Web | 25. května 2015 v 18:18 | Reagovat

Nic není černobílé. Nic není jenom dobro a zlo. Nikdo není jen hodný a nebo jen zlý. Všichni máme kousek něčeho, jenom záleží na nás, jaká část bude převažovat a bude nás prezentovat jako typ člověka. Jsem černá a bílá. A šedivá.

2 Karol Karol | Web | 25. května 2015 v 18:19 | Reagovat

Ještě jsem zapomněla dodat, velice pěkně zpracované téma. :)

3 Uraluska Uraluska | E-mail | Web | 26. května 2015 v 11:13 | Reagovat

[2]: Děkuji :) Ano, jsme černí, bílí, šediví, tak jako všechno kolem. Jen pořád nevím, jestli to život komplikuje, nebo usnadňuje :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama